Svatba areál Setina - automobilová svatba Míša a Jakub (109)

Svatba areál Setina – automobilová svatba Míša a Jakub

Míša a Jakub. Pár, který miluje auta, především veterány a vše, co k tomu patří. Nikdy nelžu, a tak už v odpovědi na poptávku jsem raději hned uvedla, že jsem všechno možné, jen ne dobrý řidič a auta rozlišuju podle barev. K mému velkému údivu to těmto dvěma zlatíčkám vůbec nevadilo a dle jejich vlastních slov si mě vybrali kvůli mému fotografickému oku a ne podle mého vztahu (nevztahu) k autám.

Stejně jako je svérázný tento krásný pár, svérázná byla i svatba. Začala v garáži, kde Jakub tráví nejen svůj profesní život, neboť auta jsou jeho věřím, že druhá láska (Míša na prvním místě).  A víte co? I kdyby v garáži a jejím okolí probíhal celý svatební den, tak by mi to vůbec nevadilo. Tohle netypické místo pro svatbu mělo vážně styl a to mě neskutečně bavilo.  Pořád ve vzpomínkách vidím svatebčany postávající se skleničkou perlivého vína nebo mini plechovkou coly, povídají si, smějou se a je vidět, že je všem fajn. Prostě žádná křeč, ale uvolněná nálada.

Po chvilce však dorazil velký zájezdový autobus, který si to rovnou štrádoval na konec kolony aut, aby se všichni nasoukali, kam měli a mohli hromadně vyrazit směr Areál Setina, kde probíhal svatební obřad a následná zábava až do rána bílého.

Jak na předsvatebním focení, tak i na focení novomanželů nechyběla pořádná kára, kterou pár i s nákladem v podobě mojí maličkosti vyvezl do místních lesů, kde jsme radostně zdravili pár projíždějících cyklistů. Jinak nikde ani živáčka a tak to má být. Ideální svatební místa jsou tak trochu na konci světa, kde nikoho nerušíte tím, že zkrátka slavíte svůj velký den. Tohle svatební místo je perfektně ukryté v lesích, a tak i na focení novomanželů nemusíte nikam složitě popojíždět a využijete tu krásu kolem.

Víte, co je dokonalost? Když si pár se svým fotografem maximálně sedne. Když mi řekli, že si skupinové fotky nepřejí a raději své svatebčany uvidí na fotkách, jak si čtou svatební noviny, popíjí šáňo nebo se společně smějí, věděla jsem, že jsem potkala ty pravé, kteří hodnotu vzpomínek vidí přesně tam, kde je vidím i já.