Růženin lom dnes není jen hezké místo na výlet – je to taky důležitý kousek chráněné přírody. Oficiálně spadá pod tzv. významné krajinné prvky, což je trochu krkolomný název pro území, která mají mimořádnou hodnotu pro krajinu, rostliny, zvířata i lidi. A právě tady se to všechno krásně potkává.
Lom je také součástí evropsky chráněné oblasti Jižní svahy Hádů, která spadá do programu Natura 2000. Nejde tedy jen o „místo, kde je pěkně“, ale o kus přírody, který si zaslouží péči a respekt. I když samotný lom není vyhlášený jako přírodní rezervace, spadá pod širší ochranu celého hádeckého území – včetně nedalekých stepních lokalit, jako je Velká Klajdovka nebo Kavky, kde každé jaro rozkvétají stovky druhů květin.
Lom jako přírodní laboratoř
To, že dnes můžeme po Růženině lomu chodit a kochat se výhledy, není samozřejmost. Po těžbě zůstal zdevastovaný prostor plný odpadu, sutě a popílku. Jenže pak se spojily síly – přírody, dobrovolníků a odborníků – a ukázalo se, že i zničená krajina se dá vrátit zpátky k životu.
Místo toho, aby se vše srovnalo se zemí a osázelo trávníkem, se tu vsadilo na přirozený návrat přírody. A ono to fungovalo. Dnes je lom učebnicovým příkladem úspěšné rekultivace. Biologové sem vodí studenty, ochranáři sem píší odborné články – ale i obyčejní návštěvníci si mohou všimnout, jak si příroda postupně bere místo zpět.
Kdo chce, může si projít Stezku rákosím – krátkou dřevěnou lávku mezi jezírky. Je to klidná a krásná trasa, kterou zvládnou i děti nebo starší lidé. Informační panely vás přitom seznámí s tím, co kolem sebe vlastně vidíte. A pokud chcete vědět víc, navazuje na ni delší naučná stezka „Hádecké lomy a okolí“, která vás zavede i mimo lom.
Příroda není bezbranná – ale potřebuje pomoc
Růženin lom si lidé oblíbili, a to je skvělé. Jenže jak to tak bývá, oblíbená místa to někdy od návštěvníků i „odnesou“. Každé léto sem míří stovky lidí – někdo na procházku, jiný si tu chce udělat piknik, někteří se i vykoupou (i když by neměli). A to má dopad.
Odpadky, sešlapané rostliny, rušení ptáků a zvířat – to všechno přírodu zraňuje. Voda v jezírkách se kalí, rákosí trpí, a chřástal nebo užovka mají najednou mnohem méně klidu. Správci lokality a dobrovolníci se snaží místo udržet v dobré kondici – každý rok tu sbírají hromady odpadků, kosí zarostlé plochy a vysvětlují návštěvníkům, proč je tohle místo tak cenné.
Proto u vstupu najdete tabule s prosbou o ohleduplnost. A proto se hodí si při návštěvě připomenout: jsme tu na návštěvě. A když se budeme chovat slušně – nevstupovat do vody, nešlapat po květinách, nehulákat, nekrmit zvířata a nenechávat po sobě nepořádek – odmění se nám to místem, kam se budeme chtít vracet. Příroda nám totiž umí nabídnout hodně – ale potřebuje, abychom s ní hráli fér.
